Tenkrát jsem s kamarádkou Zuzanou vymyslela plán, že ve třetím ročníku se pokusíme dostat našeho krásného pana učitele, který nás měl na hodiny Francouzštiny. Zuzce i mně bylo sedmnáct let, byly jsme fakt zlobivé holky, jak nám říkali všichni ve třídě. Dělaly jsme si z toho života srandu, vlastně jsme si dělaly srandu ze všeho. Z kluků, z kamarádů z jiných tříd, na ulici z kolemjdoucích, v hodinách ve škole. Nosily jsme obě dvě stejné sexy oblečení. Chodily jsme spolu nakupovat a vždy se u toho skvěle vyblbly. V převlékacích kabinkách jsme si zkoušely spodní prádlo, u toho se fotily a posílaly to klukům, které jsme chtěly navnadit. Samozřejmě oni od nás žádný sex nikdy nedostali a my se tomu jen přiblble smály. Až jednoho léta se ten náš plán změnil na nádhernou trojku s naším panem francouzštinářem. Jmenuji se Lenka. Teď, když už tento příběh píši, mám dvacet sedm let, devítiletého syna a moje nejlepší kamarádka Zuzka, je na tom podobně, má devítiletou dceru. Ale vraťme se o těch deset let zpět, do naší střední školy, kde to tak nějak všechno nevinně začalo. Do třeťáku nám byl hned na začátku přidělen nový, mladý, voňavý pan učitel Francouzštiny. V té době mu bylo dvacet pět let a když přišel první vyučovací hodinu do naší třídy, mysleli jsme si všichni, že je to nový žák, protože on vypadal věkem jako naši spolužáci kluci. Dokonale by tam k nám zapadl. Novák hned na něj zařval, ať si sedne za ním, že bude legrace. A ať si pospíší, protože za chvilku přijde starej francouzštinář, který je nervní a dává horší známky, když zlobíme.
Ten nový příchozí se postavil před tabuli a začal se smát a řekl „Dobrý den, jmenuji se Pierre Bernard a budu vašim učitelem francouzštiny v posledním ročníku“. Novák se trochu ztišil a já se Zuzkou se na sebe podívaly a jen skously rty a pod lavicí se štíply do stehen. Samozřejmě mně Zuzana štípla o trochu více a já zapištěla přes celou třídu. Všichni spolužáci se mně začaly smát a pan nový učitel si mě hned pozval k tabuli, že si postupně bude vyvolávat každou hodinu po 4 žácích a s těmi si bude povídat ve francouzštině, aby věděl jak na tom jsme. Že to nebude na známky, ale chtěl by nás rozmluvit, abychom se nestyděli používat jeho rodný jazyk.
Pan učitel najednou přepnul z češtiny do francouzštiny a polovina třídy mu přestala rozumět úplně a druhá polovina pochytila každé třetí slovo. Já jsem se trochu snažila, ale jediné co jsem řekla, bylo, že jsem se jen představila, popsala moje koníčky, můj volný čas, rodinu, přátelé a kde žiji. Během pár minut jsem neměla o čem povídat, moje slovní zásoba žádná a myšlenky zplodit něco v mé hlavě nulové. Lenka se mi ušklebačně smála a jak to náš učitel francouzštiny Pierre viděl, hned si ji zavolal k tabuli namísto mě a já si aspoň oddechla a tiše zaplula do lavice. Lenka na tom bylo ve francouzštině o něco lépe, ale i tak tápala, co mu má odpovědět. Další dva spolužáci to měli tak s odřenýma ušima za čtyřku.
Pierre ukončil vyučovací hodinu a jen dodal, že se těší na další lekce francouzštiny. Za další dva týdny nás všechny proklepl u tabule. Dopadli jsme všichni jako „sedláci u Chlumce“ a rozhodl se, že by nám chtěl pomoci, naučit se toho více a dostat nám do hlavy nenásilně více slovíček. A kdo by chtěl, tak každou sobotu odpoledne ve francouzské restauraci má zamluvený salonek, kde si můžeme povídat jen ve francouzštině a ani jedno slovo nechce slyšet v češtině. A na každý týden si připraví téma či příběh, který by nám vyprávěl a my by jsme se ptaly a odpovídaly ve francouzštině. Já se Zuzanou jsme se přihlásily, že rády přijdeme. Spíš jsme se těšily, že uvidíme Pierra a budeme s ním blíže v kontaktu. Na první povídání v restauraci se přihlásila polovina lidí ze třídy. Pan učitel navrhl, že na prvním setkání nám bude vyprávět o Francii, kde žil s rodiči do dvanácti let, tak jestli chceme, můžeme si přichystat na příště nějaké otázky. Hned v sobotu dorazilo z poloviny lidí co se napsalo jen 8. Ale teď už vím, že to bylo asi maximum na takové povídání, protože každá z nás holek, měla na Pierra tolik otázek, že by to ani nezvládl zodpovědět. Já s Lenkou jsme přišly v kožené černé sukni, děrované punčochy, bílé lesklé tričko s výstřihem a pozorovaly jsme Pierra, zda se nám zadívá na prsa. O to nám tak nějak i šlo. Chtěly jsme se mu prostě líbit. Samozřejmě Pierre nevěděl kam dříve s očima, takže ne jednou koukal na můj výstřih a vzápětí na Zuzčin výstřih. První hodinu v restauraci nám nabídl, že mimo školu si můžeme tykat. A my to všichni s radostí přijali.
Pierre byl fantastický, povídal hodinu vkuse o své rodině, jak spolu žili v přístavním městě Marseille, jak trávil dětství u moře. A s kamarády byli v přístavu a pozorovali lodě. Chtěl být námořník, jenže pak jeho táta a máma dostali nabídku, ona by učila francouzštinu na vysoké škole a táta je na francouzském konzulátu, takže se přestěhovali do Prahy a už zde zůstali. Ale on by se chtěl vrátit, protože mu chybí teplo, moře, mořské plody, ryby, sluníčko a přece jen tam má nějaké ty kamarády z dětství.
Všichni jsme tiše hltali jeho zážitky. Pierre také přinesl v notebooku i tisíce fotek z jeho rodného města a celé Francie a kde všude byl na výletech. Nikdy jsem ve Francii osobně nebyla a jediné co jsem viděla, bylo několik filmů s Louis de Funèsem, Pierre Richardem, Jean-Paul Belmondem, Gérard Depardieum, Jean Reno. Ale vidět stovky fotek, desítky videí od Azurového pobřeží, krásných malebných vesniček, levandulových strání z Provence, úplně jsme se tam se Zuzkou viděly. Hned jsme Pierrovi navrhly, že kdyby tam v létě cestoval, rády by jsme s ním jely spolu a přidaly by jsme peníze na cestu a ubytování. Pierre se zasmál, a že se příští léto opravdu chystá na měsíc a půl do Francie. My jsme se Zuzkou zalapaly po dechu a jen vykřikly „vezmi nás sebou, prosím“. Pierre se lišácky usmál, a jen dodal, že pokud to myslíme vážně, tak se můžeme během několika měsíců domluvit, ale na to máme ještě celý školní rok. Nejdříve se musíme trochu zlepšit ve Francouzštině. Další měsíce jsme se Zuzkou chodily na každé Pierrovo vyprávění do restaurace. Za půl roku jsme udělaly se Zuzkou takový pokrok, že už jsme četly plynule jakýkoliv francouzský text bez chyb a rozuměly o 100% v íce, než když nás Pierre proklepl první dny u tabule. První pololetí jsme obě dvě měly jedničku a další pololetí uběhlo ještě rychleji a my se pomalu domlouvaly, že vyrazíme s Pierrem do Francie. To už jsme se u něj sešly jen my dvě a on a domluvily náš itinerář. Pierre měl krásný byt v centru Prahy, všude kousek a nádherný výhled. Prý mu to zajistil taťka z konzulátu.
Pierre měl od táty i byt v Marseille, o který se mu přes rok starala bytná a chodila ho větrat a jednou za měsíc uklízet. Ale nechtěl nám ho na fotkách ukázat, abychom byly aspoň trochu překvapené před cestou. Zuzka i já jsme se ho ptaly, co si máme vzít sebou za oblečení na cestu. A prý jen na léto stačí šaty, šortky, plavky, ručníky + samozřejmě hygienické potřeby a ubytování ať neřešíme, že to má své. Snad jen nějaké peníze na jídlo, ale můžeme si vařit doma a nemusíme chodit do drahých restaurací, ale zná i levnější bistra, kde se dá kvalitně a dobře najíst.
No, ale ať neděláme ve Francii v Marseille nějaké hrdinky a nikam nechodíme samy, protože Marseille není moc bezpečné město. Jsou tam místní čtvrtě kam by nikdy nevkročil a je to skoro milionové město a spousta přistěhovalců z Afriky. Dostaly jsme instrukce a hned po vysvědčení odpoledne jsme vyrazili všichni tři směr Francie. Projeli jsme přes Německo, kolem hranic Švýcarska a pak už jen dolů Francií na jih. Ve třináct hodin jsme byli v Marseille a přijeli do čtvrti La Plage s výhledem na pláž Plage du Prado. Ubytovali jsme se všichni v jeho menší vilce přes silnici, kde jsme z oken koukali na nádhernou městskou pláž.
Ve Vilce bylo dolní patro s obývacím pokojem a kuchyní, koupelnou a menší ložnicí a ve druhém patře dvě útulné ložnice a koupelna. Hned první den jsme vyrazili společně na nedalekou pláž. Zaplať pánbůh, že tam s námi byl Pierre, protože nás hned začali obtěžovat přistěhovalci. A to je ono, co nám chtěl Pierre na vlastní oči ukázat, že už tam není bezpečno jak před 25 lety, kdy se tam jeho rodiče nastěhovali. Od té doby jsme se Pierra držely zuby nehty. Jinak, každý jsme měli svoji ložnici a spali odděleně. Jednoho večera jsem se probudila a dostala chuť na něco na zub, že si sejdu dolů do kuchyně a najím se. Byla jedna hodina ranní a jak jsem scházela dolů po schodech, uslyšela jsem nějaké sténání z pokoje Pierra. Myslela jsme si, že si tam pouští třeba nějaké porno z internetu, protože má dvě holky pod jednou střechou, ale nechce nás otravovat, i když bych byla moc ráda, kdybych se s ním mohla milovat.
Jenže dveře do jeho ložnice byly pootevřené a svítila tam malá oranžová lampička. Tiše jsem se k nim přiblížila a v šeru spatřila, jak se tam Zuzana projíždí na Pierrovi. Zastavil se mi dech a ani jsem nedutala. Koukala jsem tam na ně přes tu škvíru, jak si tam lahodně užívají. Zuzka hluboce sténala, Pierre jí držel za boky a střídavě si hrál s jejími vztyčenými kulatými prsy. Najednou se mi v kalhotkách udělalo mokro a musela si tam prstem zajet a pohrát si s lasturkou. Pomalu a tiše jsem začala onanovat za dveřmi, aby mě neviděli a neuslyšeli. Za pár chvil jsem tekla jako nadržená coura. Kundí nektárek mi tekl přes kalhotky po stehnech dolů a začalo mi to v lasturce dost čvachtat. Jenže jak jsem byla rozjetá, asi jsem se opřela o ty nedovřené dveře a ty se otevřely dokořán a já tam stála s rukou v rozkroku a oni dva na mě začaly koukat jak na půlnoční zjevení. Nejdříve se vzpamatovala Zuzka, jen mi řekla, že už to dlouho neměla, tak se chtěla pomilovat, hned na to se připojil Pierre, že se omlouvá, ale také to na něj přišlo.
No a já se také začala omlouvat, že i na mě to přišlo. Oni dva, aniž by se nějak domluvili, souhlasně řekli „pojď za námi Leni a užijeme si společnou trojku“. Já nemusela na nic čekat, protože jsem byla tak nadržená, že jsem chtěla mrdat jak zblázněná. Lehla jsem si vedle Zuzky a začala jí hladit její rozpálené mladé tělo. Zuzka má podobně tvarovaná prsa jako já. Slušné troječky a hlavně má velké prsní dvorce a to mě moc vzrušuje. Vždy, když jsme si kupovaly společně spodní prádlo, tak mi ukázala v kabince svá prsa a já jí moje. Takže jsem je znala dokonale. Ale nikdy nebyla taková příležitost, abych si je mohla ocumlat a přisát se k nim. A dnes tato příležitost nastala.
Zuzčiny krásná prsa jsem si vychutnávala v celé její kráse, líbala jsem je jí snad deset minut a zároveň se koukala na Pierra jak šuká Zuzku. Já se trochu styděla, ale pak jsem mu řekla, zda by také nechtěl vymrdat i moji kundičku. Vytáhl své dlouhé zakřivené péro ze Zuzky a zamířil si to přímo do mé svatyně. Jeho velký žalud se začal tlačit do mé vyholené sedmnáctileté dírečky a ta po pár vteřinách povolila a vklouzl do ní celý, až po kořen do mé šťastné svatyňky. To bylo tak neskutečně nádherné, cítit jeho mužský kolík v sobě. Zuzka mi oplatila to, jak jsem jí sála bradavky a hrála si s jejími prsy, a na oplátku mě cumlala mé bradavky a mačkala mé kozičky, až se mi z toho udělalo krásně po těle.
Pak si mě i Zuzku Pierre natočil na všechny čtyři a zezadu nás začal střídavě ošukávat. Dvě minuty v mé mokré lasturce a dvě minuty v Zuzančině vlhké prcince. Obě dvě jsme u toho řvaly jak kurvičky. Pak jsem se otočila, klekla jsem si vedle nich a on zajel do štěrbiny Zuzky a pak ho z ní vytáhl, hned jsem mu ho slízávala a vzápětí rukou znovu navedla do Zuzčiny kundy. Ta už tekla jak nějaká pornoherečka, začala u toho říkat, taková ty neslušná slova a já se přidala a dopomohla jí masturbací k ženskému orgasmu. Pierre už to v sobě déle nemohl vydržet a celou dávku ji nastříkal do růžové prcinky. Já si lehla hlavou pod ní a to co vytékalo, mi kapalo do pusy. Vychutnávala jsem si sperma smíchané s jejím orgasmem, vypila jsem její celou naplněnou buchtičku. Po pár minutách jsem si myslela, že je po všem. Že já dneska nebudu oplodněna a nezažiji žádný orgasmus. Jenže jsem se mýlila. Pierre si jen zašel do lednice pro něco na pití, zakousl se do čokolády, znovu se napil a přišel k nám na postel.
Zuzka si opřela zády o čelo postele a sledovala, co se bude dít. Pierre mě roztáhl nohy od sebe a jeho připravený pták do mě zajel takovou rychlostí, že jsem se nestačila divit. Uf, tak takhle skvěle šukají mladí Francouzi. Jeho předkožka se žaludem se ve mně začali ohrnovat sem a tam a já cítila, že mě v kundě začalo něco láskyplně šimrat. Zaplavovalo mě horko a z mé svatyňky mi stékaly proudy nektarů. Cítila jsem, že to na mě brzo přijde. Pierre si mě znovu otočil na čtyři, stoupl si vedle postele a začal mě pumpovat jeho druhou denní dávkou spermií. Já moc od toho neočekávala, jen pár kapek, ale ani nevím, kde se to v něm vzalo, ale v jeho varlatech se vytvořilo během pár minut tolik ejakulátu, že z mé kundy teklo jak z vodovodu. Celou mě vystříkal, všechen otvor zaplnil jeho mlíčím. Zuzka také nechápala a začala se smát.
Pak si pode mě lehla a to co ze mě vytékalo, vypila ona. Vyměnily jsme si své erotické role. Obě jsme se pak shodly, že Pierrovo sperma bylo moc lahodné, mělo vůni skořice a jablíček. Pak jsme si dali všichni postupně spršku, chvilku se ještě společně pomazlili a každá si odešla do své ložnice. Ráno jsme se probudili, Pierre už chystal snídani a že je nejšťastnější chlap pod sluncem. Další týdny jsme dělali jeden výlet za druhým, procestovali jsme pobřeží Francie, zajeli i mimo velká města a pomalu se nám dovolená chýlila ke konci. Musím připomenout, že jsme všichni společně pomilovali každou noc. Koncem léta jsme se vrátili do Čech. Obě dvě jsme byly těhotné, ale o to nám celou dobu šlo. Otěhotnět s Pierrem. Jenže jsme nedořešily, že si nás nemůže vzít obě dvě, protože mnohoženství není povolené.
Pierre dostal nápad, že až v Čechách porodíme, mohli by jsme žít společně ve Francii. Jenže ono to zas takový med pro holky z Prahy není. Moře bylo úchvatné, francouzsky něco umíme, jenže pracovat tam a žít v Marseiile, kde není zas až tak bezpečno se nám nechtělo. Nakonec jsme zůstali obě dvě v Praze u Pierra v bytě. Po nastěhování k němu nám to společně klapalo, dvě ženský by chtěl mít přeci každý chlap. Jenže, jak přišly děti, tak to začalo nějak skřípat. Pierre nám řekl, že se přestěhuje zpět do Marseille, ale samozřejmě bude platit každé z nás 15 tis na dítě. My podepsaly u právníka celkem dobré smlouvy a žijeme v bytě každá zvlášť. Už se tolik nenavštěvujeme, ale když je čas, společně zavzpomínáme na Francii v trojce. Už je tomu deset let co se to stalo. Pierra naše děti vůbec neznají. On do Čech už nejezdí a ani nás nechce vidět. Ani jednou nenapsal, abychom přijely s dětmi za ním do Marseille. Jediné, co nám ho připomíná je, že obě dvě naše děti mají tvář, oči i vlasy po otci.
Ještě se Vás na závěr zeptám, líbí se Vám moje porno povídky? A už jste někdy navštívili FREE SEXY GIRLS CAMS webstránky? Na shledanou, čtenáři mých erotických povídek. Rsk. Další porno povídky jsou zde.
|
zpět na Sex zdarma